nahrávka
Jan 1, 1–14
O zaklínadlech, o moci slova, jež člověk poslouchá. Jak obvykle víme buď jen CO, nebo jen JAK, ale ne zároveň. O chytání ryb a chovu slepic; o tom, že to pravé slovo nemáme v moci.
Nahrávky bohoslužeb
nahrávka
Jan 1, 6–17
O Janu Křtiteli, jež dštil oheň a síru a všichi ho brali. O Kristu, jež kázal naději a právě proto nebyl oblíben všobecně. A o tom, jak žít potom, co vstal z mrtvých.
nahrávka
Jan 1, 19–34
O chvílích, kdy se člověk v duchu ptá „A vy jste jako kdo?“ O tom, že celý svět nejde odemknout jednou skvělou myšlenkou. O Synu Božím, který říká „Nevzdávej to!“
nahrávka
Jan 1, 35–41
Proč zbabělý člověk nemůže být pokorný. Proč chtěli učedníci vědět, kde bydlí Ježíš. Že žít hezky je svědectvím o Kristu.
nahrávka
Jan 1, 40–51
O tom, že je snazší oslovit tisíce, než opravdu získat šest lidí. O opojnosti života v malé skupině. O tom, že vše silné je nebezpečné, ale můžeme s tím zacházet, pokud máme návod.
nahrávka
Jan 2, 1–11
O ženském a mužském pohledu na svět. O tom, že pravý člověk nikdy neptří jen sám sobě. Že záleží na tom, čím se člověk proslaví.
nahrávka
Jan 2, 13–25
O tom, že lidé, kteří se řídí jen svou vůlí, jsou předvídatelní. O tom, že obchod sám o sobě není špatná věc. A jak Ježíše rozezlila průměrnost na svatém místě.
nahrávka
Jan 3, 11–21
O tom, že tento život je přípravou pro život věčný, aby se člověk naučil mít rád ty věci, které pro něj Bůh připravil.
nahrávka
Jan 4, 1-10
O tom, že silná víra je plně zaujata tím, čemu věří a slabá víra je plně zaujata sama sebou. A že milovat znamená mít od druhého nějaké očekávání.
nahrávka
Jan 4, 10–12
O tom, že není třeba za každou cenu mluvit „současně“. A že je lepší nebýt vydán lidem na milost.
nahrávka
Jan 4, 13–26
O tom, že že zdroje našich sil jsou omezené, přesto nelze jen přežívat. Vděčnost jako zdroj dobrých skutků. A že je třeba mít také za co být vděčný.
nahrávka
Jan 4, 43–54
O tom, že neradi měníme obrázek, který jsme si o druhých udělali a že nejtěžší je ocenit ty nejbližší. Že vnitřní proměna člověka je ten největší div.
nahrávka
Jan 5, 1–9
O dobrých věcech, které přesto nemohou být programem pro celý svět. O tom, že člověk má soutěžit ve své lize. O tom, co nás brzdí.
nahrávka
Jan 5, 10–18
O tom, že nejde vždy brát ohledy. Že uzdravení je téměř vždy dílem Božím, i když je doktor neznaboh. O tom, že Boha neleze omezovat jeho zákony.
nahrávka
Jan 5, 19–47
Osobní zkušenost jako posvátná kráva naší doby. Dále o tom, že někdy náš úspěch povzbuzuje druhé.
nahrávka
Jan 6, 1–15
O tom, že Ježíš měl plán B a máme ho mít i my. Proč Ježíš odpočíval v přírodě. Tomáš Akvinský a Velký hadronový urychlovač.
nahrávka
Jan 6, 15–27
Proč Ježíš nechtěl vládnout z vůle lidu. Že prvním krokem k moci je vládnout nad svým tělem a nad svým prostředím. A že je dobré se naučit bruslit a tancovat.
nahrávka
Jan 6, 28–71
Toto je skutek, který žádá Bůh: abyste věřili v toho, koho on poslal. Jak to, že věřit v něco je skutek?
nahrávka
Jan 7
Nechtěl chodit po Judsku, protože mu Židé ukládali o život. Co se tím myslí, když Ježíš i všichni učedníci byli sami Židé? Objasníme příkladem:
nahrávka
Jan 8, 1–18
Neodsuzovat cizoložtsví. Na to se pohanům zůžilo celé evangelium. Evangelium je pro ně jen dnešní čtení.
nahrávka
Jan 8, 19–59
Pýcha na vlastní rodičovství brání uvěřit v narození z Panny. Přetěžování výchovy. K tomu, jak byl kdo vychováván, se ještě vždy sám musí nějak posatvit.
nahrávka
Jan 9, 1–7
Obvykle máme rádi problémy, které se dají vyřešit jedním činem. Nebo jednou radou. Takto někomu pomoci, řekl bych, většinu lidí těší.
nahrávka
Jan 9, 8–41
Zázrak nepřesvědčí každého. Přesvědčí jen toho, kdo už věřit chce. Dnešní čtení nám popisuje, jak lidé na zázrak odpovídají.
nahrávka
Jan 9,39–10,19
O tom, že znát dobré ještě neznamená konat dobré. O etice bez Boha. O tom, že ovce a stádo je dobrý příměr pro všechny lidi.
nahrávka
Izajáš 7
Budoucnost není v našich rukou, ale naplní se v ní Boží zaslíbení. Na zaslíbeních třeba stavět život. Bráno lidskou logikou náš čas nemůže dopadnout dobře.
nahrávka
Izajáš 8–9,6
Víra druhého může být podmínkou sňtaku, nemá to být hlavní důvod. Znuděná doba touží po velkých událostech. Ti méně chytří mají nakonec větší naději poznat pravdu.
nahrávka
Izajáš 10, 1–17
V adventním čase si připomínáme nejen všechny ty věky, které toužebně vyhlížely Krista. Ale nejen to, co jeho narození předcházelo: Také jeho druhý příchod, na který toužebně čekáme.
nahrávka
Izajáš 10,33–11,10
Proč se nepíše o pařezu Davidově, proč se mluví o pařezu Jišajově – kdo byl vůbec Jišaj? Bavím se trochu představou, že by byl někdo poprvé v kostele a pak se ho někdo zeptal:
nahrávka
Lukáš 2, 8–20
Jako dítěti se mi občas zdál sen, že se nikdo doma nepodíval na kalendář a prostě jsme zapomněli na vánoce. Probíhal běžný den. I když docela zajímavý, přesto běžný den.
nahrávka
Matouš 2, 1–12
Zjevení Páně je protikladem Vánoc. Pokládáme se za lidi srdce, ale stejně se v tomto světě nakonec podřídíme chladnému rozumu. Když přijdou složenky.
nahrávka
Jan 10, 17–42
Když by někdo něco obětoval, ale pak to dostal na zapátek, nám nepřijde jako skutečná oběť. Ale svět není hra s nulovým součtem.
nahrávka
Jan 11, 45–57
Člověk se nakonec podřizuje tomu nejmocnějšímu. Chce si však od něj nechat odstup, pokud je to někdo zlý. Co když je někdo mocný a zároveň zcela dobrý? Jako Kristus.